Píše se datum 24.1.2009, já se po bujarém večeru stráveném na bowlingu s přáteli a následném vyprávění historek u stolu s jednohubkami, tyčinkami a zlatavým mokem v bytě nedaleko Hypernovy v Pardubicích, vracím zpět domů. Ač tam je ještě dost sněhu, když vystoupím v Praze z vlaku oslní mě zářící slunce a po sněhu ani vidu, ani slechu. Zbývají jen místy mokré silnice. Domluvím si odvoz z Prahy, ne snad proto, že jsem líný čekat na autobus, ale proto, abych se mohl cestou stavit v mém oblíbeném motoshopu Bikers Crown a podívat se po nových rukavicích.
Dokonce dvakrát projdu celý motoshop, který je od mé poslední návštěvy poněkud přestavený. Žádné rukavice, které by mě zaujali svým vzhledem a zároveň by se hodily do chopper stylu jsem však neobjevil. Ani žádné triko, nebo mikina mne nezaujali a tak jsem poprvé v životě opustil krám zklamaný. Doma mi došlo, že to ale vůbec nevadí, jelikož v březnu se - jako obvykle - koná výstava Motocykl, na které budou všichni výrobci a také všechny rukavice :-) A nejen to. Najdete i oblečení, příslušenství a samozřejmě motocykly. A mě, velkého nakupčího :-D
Jak jsem ale viděl tolik moto věciček a doma na teploměru 8,5°C, řekl jsem si, že to za projížďku prostě stojí! Jelikož prý celý pátek pršelo, věděl jsem, že sůl už na silnicích není, bylo sucho, a tak jsem jel. Po natankování plné jsem si řekl, že si dám jen malý okruh - Křivoklátsko. Už za Smečnem jsem začal cítit, že mám z rukou kus ledu no a co mě tedy nenapadlo - okruh ještě zkrátím a zatočil jsem na Hradečno. To byla chyba. Na téhle silnici jsem už začal potkávat stopy sněhu po krajích a došlo mi, že do Hradečna je takový blbý kopec a že by to nemuselo být nejlepší řešení. Jel jsem tedy rovně a v zápětí mi došlo, že si nevyberu, protože tam je kopec z Drnku do Malíkovic. Už se mi to nechtělo otáček a řekl jsem si, že na to mám!
Ten kdo ten kopec zná si teď dokáže představit, jak to vypadalo, ten kdo ne, tak mu ho malinko nastíním. Je to prudce klesající eSíčko se dvěma zatáčkami o 180°. Celé je to hustě lemované vysokými stromy. A z toho také vyplývá, že se tam nedostává slunce a tudíž tohle eSíčko byla jedna velká ledová plocha. Zpomalil jsem motorku asi na 10km/h snažil jsem se nebrzdit, nepřidávat, jen jsem udržoval rychlost a v klidu a opatrně jel. první zatáčka je levotočivá - jedu po vnějším kraji - a tak mám více prostoru na manévrování, proklouzl jsem ji dobře. Přichází 50 metrů ledové rovinky se stále stejně prudkým klesáním a ostrá pravotočivá zatáčka, kde už musím řidítky točit víc a přitom nesmím naklonit motorku tak, aby mi jedno z kol podjelo. I to jsem ale zvládl, jel ještě kousek po ledu a pak si v klidu oddechl. Jsem KRÁL LEDOVÉ PLOCHY! Byl to můj nejhorší zážitek na motorce. Už nikdy více. Ale alespoň jsem si to vyzkoušel.
Cestu domů už jsem vzal přes Řisuty a Studeněves. Mít zimní rukavice, asi bych jezdil déle, ale takhle to nešlo. Na ruce mi byla opravdu zima. Cestou z garáže jsem si rukavice samozřejmě nesundal a když už jsem byl ve výtahu, měl jsem ruce opět připravené na další jízdu :-) Zase jim bylo teplo. Už jsem se do garáže nevracel a raději si po náročné včerejší noci odpočinul vyspal se a nyní napsal článeček.
Žádné komentáře:
Okomentovat